Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s TH

12. 5. 2007
Rozhovor s TH:



- Kousek rozhovoru z TH. Zbytek se mi špatně překládal, a tak to sem nechci dávat, abych vás nějak nemystifikovala.
- Jde o volný překlad.

Takže Tokio je vaše město snů?

TOM: Ano, je to velký a smyslný město. Nejlepší je, že je tak velký. Já a Bill jsme se narodili v Leipzigu, potom jsme se přestěhovali do Hannoveru a do Magdeburgu. Teď žijeme na vesnici. To je pro nás nudný. Nemusí to být bezpodmínečně Tokio, ale třeba Hamburg.
GUSTAV: Přesně, Hamburg, to je město mých snů.

Jak je to se školou a skupinou?

GEORG: Budu maturovat. Takže se učím většinou v autobuse. Ale často i ve škole. A to je dobrý.

Vaše texty jsou nyní v němčině.

GEORG: Co myslíš tím „nyní“ , my zpíváme pořád v němčině. Co třeba Devilish? Později vyzkoušíme i angličtinu.

Jak vznikají vaše texty?

GEORG: Bill píše texty, my ostatní posloucháme a vymýšlíme, jak by se to dalo vylepšit.
BILL: Když napíšu text, ale melodie zůstane v mojí hlavě. Zazpívám to ostatním a potom se s tím společně potrápíme.

Váš oblíbený song na albu?

GOERG: Momentálně „Monsun“.

Odkud berete zkušenosti? Jsou písničky vaším obrazem?

BILL: Třeba nemám takový zkušenosti jako starší, ale zažívám běžné věci. Takže momentálně píšu například o škole, o potměšilých řečech jako ve Freunde bleiben.

Bille, tvůj hlas zní jako Neny v 80. letech. Je to pravda?

BILL: Ne, pravděpodobně ne! Dřív jsem hodně zpíval s Nenou, ale teď jsou mojí hudbou Green Day.
GEORG: Zachraňte mě někdo, Nena!
TOM: Přesně, napište prosím, že my všichni nejsme skalní fanoušci Neny!

Ve vašem Bio se často objevují Devilish.

BILL: Devilish byly dobrá zkušenost. My jsme z toho vyrostli. Ale Tokio Hotel jsou jiní. S nimi začíná všechno nové.
TOM: Je to jako když zavřete starou knížku a začnete číst novou.


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář